Komunita

Děti navrhují hřiště: jak to dělají jinde a jak na to v obci

Redakce Svět Hřišť, 25. září 2026

Sdílet:

V Nizozemsku stavějí děti modely, v Dánsku obhajují návrh před dospělými, na Tchaj-wanu změnily postup města. Jak participaci dětí zorganizovat v české obci a propsat ji do zakázky.

Děti navrhují hřiště: jak to dělají jinde a jak na to v obci

Zapojit děti do návrhu hřiště neznamená rozdat ve škole anketu „co byste tu chtěli“. Čtyři zahraniční projekty z let 2016 až 2026 ukazují, že participace funguje, když má jasné hranice, víc kol, skutečného adresáta a když se výsledek promítne do zadání pro projektanta a dodavatele. Na konci článku je postup pro českou obec včetně toho, jak výstupy dětí zapsat do zadávací dokumentace.

Úvodní foto: Páťáci v Rudkøbingu během tvůrčí fáze projektu B-Challenged. Foto: Syddansk Universitet / World Playground Research Institute, zdroj: Master minds: Children as co-designers to shape future outdoor play

Leidschendam-Voorburg: modely, skici a druhé kolo

Děti z ulice Frisolaan v nizozemském městě Leidschendam-Voorburg postavily modely svých vysněných hřišť a spolu s dospělými obyvateli navrhovaly, jak má jejich čtvrť vypadat. Podle zprávy organizace Jantje Beton ze 4. září 2026 se děti zapojily od začátku. Na sousedské slavnosti 4. září pak viděly první skici nových míst ke hře a setkávání a mohly se k nim znovu vyjádřit. Jejich připomínky mají být zapracovány do konečného návrhu.

„Když jim dáte prostor přemýšlet s vámi, řeknou vám přesně, co potřebují, aby si mohly venku dobře hrát,“ říká ředitelka Jantje Beton Mascha van Werven. Projekt je součástí programu Zdravé čtvrti (Gezonde Buurten), který vedou Jantje Beton, organizace pro výchovu k přírodě IVN a program JOGG. Program už podle Jantje Beton běží ve 73 čtvrtích ve 40 nizozemských obcích. Na Frisolaan přispěl nadační fond Dura Vermeer částkou 50 000 eur, podílí se i obec.

Hlavní poučení pro českou obec: děti mají dostat skicu zpět. Právě druhé kolo, kdy vidí, co se z jejich nápadů stalo, odlišuje participaci od sběru přání.

Rudkøbing: děti jako výzkumníci, pak jako projektanti

Na veřejné škole v dánském Rudkøbingu na ostrově Langeland pracovalo zhruba 55 páťáků (10 až 11 let) celý rok 2025 na tom, jak si víc hrát venku. Projekt popsala v lednu 2026 Ida Lousen ze Světového institutu pro výzkum hřišť (World Playground Research Institute) při Univerzitě Jižního Dánska. Je součástí evropského projektu B-Challenged, který probíhá v Dánsku, Německu, Polsku, Španělsku a Nizozemsku a zaměřuje se na děti ze znevýhodněných lokalit.

Práce měla dvě fáze:

  1. Leden až duben 2025, 14 setkání během vyučování. Děti vystupovaly jako spoluvýzkumníci. Zjišťovaly, co jim ve čtvrti hru venku usnadňuje a co brání.
  2. Září až prosinec 2025, 10 tvůrčích setkání. Děti se staly spoluautory řešení. Pojmenovaly problém, vymýšlely nápady, vybraly jeden, posoudily jeho proveditelnost, dopad a udržitelnost a postavily prototyp.

Na závěr uspořádaly akci podle televizní soutěže, ve které podnikatelé přesvědčují investory (Dragons' Den). Své návrhy a modely představily místním dospělým, od ředitele školy po předsedu tenisového klubu, a dostaly od nich zpětnou vazbu.

Autorky shrnují dvě věci. Děti jsou odborníky na to, proč je místo láká nebo nudí, dospělí zase vědí, co je možné. A děti zvládnou pracovat se složitým systémem, pokud je někdo vede: rozloží úkol na jednoduché kroky, klade správné otázky a drží skupinu u cíle. Projekt financují program ERA4Health a dánský Inovační fond.

Pohled shora na dětský model hřiště s trampolínami, lanovkou a tunely z papírových rolí Prototyp hřiště z dílny v Rudkøbingu: trampolíny, lanová dráha, tunely. Foto: Syddansk Universitet / World Playground Research Institute, zdroj: Master minds: Children as co-designers to shape future outdoor play

Tchaj-wan: participace jako standardní postup města

Tchajwanská iniciativa PPFCC (Parks and Playgrounds for Children by Children) vznikla v roce 2015 mezi matkami z Tchaj-peje, které protestovaly proti bourání oblíbených betonových skluzavek. Postupně se z ní stal partner městských úřadů. Podle časové osy na webu PPFCC pozvala v září 2016 novozélandskou krajinářku Catherine Hamilton, aby ukázala, jak s dětmi při návrhu pracovat. V prosinci 2016 bylo v tchajpejské zahradě Rongxing otevřeno první hřiště na Tchaj-wanu navržené za účasti dětí. V dubnu 2018 následovalo hřiště s motivem brouka v parku Longxue v obvodu San-sia ve městě Nová Tchaj-pej.

Christine Yuihwa Lee z PPFCC v textu pro síť The City at Eye Level popisuje, že PPFCC změnila samotný postup přípravy a stavby hřišť na městských zakázkách. Iniciativa se účastní projednávání návrhů, pořádá dílny s dětmi a školí úředníky. Opírá se o model participace dětí, který v roce 2009 popsala profesorka Laura Lundy. Podle něj dítě potřebuje prostor, kde se může vyjádřit, pomoc, aby svůj názor zformulovalo, konkrétního posluchače, který rozhoduje, a skutečný vliv na výsledek.

Na obavu, že dětské nápady budou nerealizovatelné, odpovídá PPFCC takto: zapojení do návrhu z dětí nedělá projektanty, ale partnery projektantů. Iniciativa proto žádá, aby se participace dětí stala standardní součástí každé stavby nebo rekonstrukce hřiště. Podle vlastních údajů se PPFCC podílela na obnově přes 400 hřišť po celém Tchaj-wanu.

Etne: když se děti neshodnou

Park Skakkeringen v norské obci Etne ukazuje, že participace nekončí u dětí. Na místě dřívějšího oploceného asfaltového dvora u kulturního centra Skakke navrhly ateliéry Local a Pir 2 veřejný park a hřiště o rozloze 2 000 m². Podle Dezeenu z 10. ledna 2025 je součástí pilotního programu kraje Vestland, který hledá nové role venkovských škol pro celou obec.

Mladí lidé se zapojili přes rozhovory, dílny a dotazníky. Architekti s žáky modelovali návrh živě ve 3D. „Někdo chtěl víc stromů a přírody, jiní stromy mazali a chtěli víc sportovního vybavení,“ popsal spoluzakladatel ateliéru Local Jérome Picard. Výsledkem je kompromis mezi zeleným a aktivním dvorem. Požadavek místních na basketbalové hřiště plné velikosti určil i rozměr běžecké dráhy, která celý park obepíná. Dvůr je bez plotu a otevřený ve dne i v noci.

Letecký pohled na park s červenou běžeckou dráhou, herní plochou s mulčem, zelení a barevným hřištěm Skakkeringen v Etne: červený okruh slouží jako běžecká dráha, uvnitř jsou herní plochy a zeleň. Foto: Artishot / Arkitekturfoto i Bergen, zdroj: Multipurpose community park in rural Norway designed with local residents

Postup pro českou obec krok za krokem

Participace dětí patří do fáze před zadáním projektu, ne až k hotovému návrhu. Na hotovém výkresu se dá měnit už jen barva. Úmluva o právech dítěte, kterou Česko vyhlásilo pod č. 104/1991 Sb., v článku 12 zaručuje dítěti, které je schopno formulovat vlastní názory, právo svobodně je vyjadřovat ve všech záležitostech, které se ho dotýkají, a těmto názorům se musí věnovat patřičná pozornost.

  1. Rozhodněte, o čem se rozhoduje. Než se zeptáte dětí, ujasněte si pozemek, orientační rozpočet a co je dané (normy ČSN EN 1176 a 1177, sítě, stromy, sousedé). Dětem to řekněte na začátku.
  2. Najděte partnera. Nejsnazší je spolupráce se základní školou: jedna nebo dvě třídy, žákovský parlament, družina. Přizvěte i děti, které na hřiště nechodí. Starší děti, dívky a děti s postižením bývají u stolu slabě zastoupené.
  3. Nechte děti zmapovat místo (1–2 měsíce). Procházka s mapou a foťákem: kde si hrají, kam nesmějí, co je nudí, kudy chodí. Rudkøbing ukazuje, že děti jsou dobří výzkumníci.
  4. Navrhujte v modelu, ne v anketě (1–2 měsíce). Modely z krabic a kartonu, kresby, práce na místě. U stolu má být projektant nebo krajinář, který umí nápady převést do prostoru.
  5. Vraťte dětem skicu. Ukažte jim studii a řekněte, co z jejich nápadů zůstalo a co ne a proč. To je krok, který se nejčastěji vynechává.
  6. Dejte dětem adresáta. Prezentace na zastupitelstvu nebo před starostou, jako v Rudkøbingu. Rozhodující politik má slyšet argumenty přímo od dětí.
  7. Oznamte výsledek. Po realizaci znovu pozvěte stejné děti. Participace, po které se nic nestane, je horší než žádná.

Na co si dát pozor:

  • Seznam přání není zadání. Trampolína a obří skluzavka jsou první, co děti napíšou. Ptejte se raději, co tam chtějí dělat: schovat se, lézt vysoko, sedět s kamarády, kopat.
  • Termíny podle školního roku. Dílny ve škole je dobré začít v září a skončit do jara. Pak zbývá čas na studii a výběr dodavatele a stavět se dá o prázdninách.
  • Souhlas rodičů. Na fotografie a zveřejnění dětských prací je potřeba souhlas zákonných zástupců.
  • Nezaměňujte participaci s prodejem. Pokud dílny vede budoucí uchazeč o zakázku, získává výhodu (viz níže).

Jak participaci propsat do zadávací dokumentace

Výstupy participace mají přejít do zadání jako popis potřeb, ne jako seznam výrobků. Zákon o zadávání veřejných zakázek (č. 134/2016 Sb.) v § 89 odst. 1 výslovně dovoluje stanovit technické podmínky „popisem účelu nebo potřeb, které mají být naplněny“. Zároveň v § 89 odst. 5 zakazuje zvýhodnit dodavatele odkazem na konkrétní výrobky, pokud to není odůvodněné.

  • Přiložte shrnutí participace. Krátká příloha zadávací dokumentace: co děti chtějí dělat, kde, v jakém věku, co je pro ně důležité („místo, kde nás nikdo nevidí“, „lézt výš než na starém hřišti“).
  • Převeďte ho na funkce. Místo „lanová pyramida 4 m“ napište „lezecká příležitost pro děti 8–12 let s postupnou obtížností“.
  • Hodnoťte, jak nabídka potřeby naplní. Zákon v § 116 připouští jako kritérium kvality mimo jiné estetické a funkční vlastnosti. Kritérium musí být formulované tak, aby nabídky šly porovnat a jeho naplnění ověřit (§ 116 odst. 3). Podrobněji o kritériích a soutěži o návrh píšeme v článku o katalogových hřištích.
  • Vraťte návrh dětem ve smlouvě. Do smluvních podmínek s projektantem lze zapsat povinnost představit studii dětem a vypořádat jejich připomínky.
  • Dávejte pozor na předběžné tržní konzultace. Pokud se na přípravě podílel dodavatel, jde o předběžnou tržní konzultaci podle § 33. Informace, které z ní vzešly, musí zadavatel v dokumentaci označit a uvést, kdo se na ní podílel (§ 36 odst. 4).
  • Platí i pro malé zakázky. Zakázku malého rozsahu (do 3 mil. Kč bez DPH u dodávek, do 9 mil. Kč u stavebních prací, § 27) nemusí obec zadávat v zadávacím řízení. Podle § 31 ale musí dodržet zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Co si z toho vzít (pro obce a školy)

  • Participaci začněte před výběrem projektanta, ne po něm.
  • Víc kol je lepší než jedna velká akce. Mapování, návrh, zpětná skica, prezentace.
  • Dětem nejdřív řekněte, co je dané a o čem mohou rozhodnout.
  • Pozvěte i ty, kdo na hřiště nechodí, zejména starší děti a dívky.
  • Výstupy zapište do zadání jako potřeby a funkce a hodnoťte, jak je nabídky splní.
  • Škola je pro obec nejpřirozenější partner, dílny se vejdou do výuky i družiny.

Pokud obec hledá projektanta nebo dodavatele, který s participací umí pracovat, může začít v katalogu na svethrist.cz/dodavatele.

Zdroje

KomunitaZe světaDesign

Redakce Svět Hřišť, 25. září 2026

Sdílet:

← Zpět na magazín