Komunita

Děti si hrají venku méně než kdy dřív. Co s tím může obec

Redakce Svět Hřišť, 1. září 2026

Sdílet:

Britské děti smějí ven samy o rok později než jejich rodiče, ve Flandrech ubylo dětí hrajících si venku o víc než polovinu. Co ukazují nová data a co s tím může udělat obec a škola.

Děti si hrají venku méně než kdy dřív. Co s tím může obec

Nová data z Británie, Belgie, Dánska a Japonska ukazují totéž: děti si venku hrají později, kratší dobu a méně samy než generace jejich rodičů. Výzkumníci přitom nevidí příčinu v dětech, ale v prostředí kolem nich: v dopravě, v chybějících kamarádech venku a v prostoru, kde děti nejsou vítány. To je dobrá zpráva pro obce, protože prostředí se dá změnit. Česká data zatím tak dramatický propad neukazují, jedno varovné znamení ale obsahují.

Úvodní foto: Samostatná hra venku souvisí podle britských výzkumníků s nižší úzkostí a větší pohodou dětí. Foto: University of Exeter, zdroj: Outdoor Play Research Centre launches at Exeter with landmark study into children's play

Británie: samostatně ven skoro až v jedenácti

Britské děti dnes smějí poprvé ven samy v průměru v 10,8 letech, jejich rodiče to směli v 9,7 letech. Vyplývá to z nejnovějšího Britského průzkumu dětské hry (British Children's Play Survey), jehož výsledky 22. srpna 2026 zveřejnila národní organizace pro hru Play England. Reprezentativního šetření se zúčastnilo 1 974 rodičů a pečovatelů dětí ve věku 5 až 11 let.

Hlavní zjištění:

  • 56 % rodičů pouští děti ven samotné později, než směli oni sami;
  • na ulici v okolí domova si děti hrají v průměru méně než 25 minut týdně;
  • podle Exeterské univerzity se venku odehrává méně než polovina veškeré hry dětí ve věku 5 až 11 let;
  • chlapci si hrají venku a dobrodružně víc než dívky;
  • hra venku s věkem obvykle ubývá, výjimkou je Londýn, kde od zhruba devíti let zase roste.

Průzkum vznikl v novém Výzkumném centru pro hru venku (Outdoor Play Research Centre) na Exeterské univerzitě, které vede psycholožka Helen Dodd. „Víme, že samostatná hra venku souvisí s lepším zdravím a pohodou, včetně nižší úzkosti, pozitivnějších emocí a většího množství pohybu,“ uvedla při spuštění centra. Mezi pravděpodobné příčiny zpoždění řadí nedostatek dostupných a kvalitních míst ke hře, víc času u obrazovek, rušné silnice a změnu společenských norem.

Ředitel Play England Eugene Minogue to říká ostřeji: méně než 25 minut hry na ulici týdně podle něj není selhání rodičů, ale výsledek desetiletí rozhodnutí o ulicích, parcích, bydlení a územním plánování. Jako symbol uvádí cedule „Zákaz hraní míčových her“. Play England požaduje národní strategii hry, zákonnou povinnost obcí vyhodnocovat, zda mají děti dost příležitostí ke hře, a stálé investice 125 milionů liber ročně. Vládní fond na hřiště ve výši 18 milionů liber, který má zlepšit až 200 hřišť v potřebných oblastech, považuje za krok správným směrem, ale nestačí.

Flandry: čtyřicet let počítání dětí na ulici

Nejdelší řadu přímých pozorování má vlámské výzkumné centrum Kind & Samenleving. Jeho výzkumníci počítají děti hrající si venku ve stejných čtvrtích od roku 1983, další kola proběhla v letech 2008, 2019 a 2024. Metoda je jednoduchá a právě proto cenná: nikdo se rodičů neptá, pozorovatelé chodí po čtvrti a zapisují, kolik dětí venku vidí a co dělají.

Výsledky:

  • v roce 2008 si ve sledovaných čtvrtích hrálo venku o polovinu méně dětí než v roce 1983;
  • mezi lety 2008 a 2019 ubylo dalších 37 %, ve městských čtvrtích se počet znovu zhruba zpolovil;
  • dívek bývá venku jen něco přes třetinu a od devíti let jich výrazně ubývá;
  • kolo z roku 2024 už pokrylo 24 čtvrtí ve Flandrech a Bruselu a sestupný trend potvrdilo.

Kind & Samenleving na stejném místě cituje i nizozemská data organizace Jantje Beton. Podíl dětí, které si venku bez dospělého nehrají nikdy nebo jen jednou týdně, tam mezi lety 2022 a 2024 vzrostl z 20 na 32 %. Denně si venku hraje už jen 13 % dětí místo 25 % a průměrný čas venku klesl z 9,5 na 7 hodin týdně.

V květnu 2026 vyšel v časopise Kind & Samenleving komentář Sabine Miedemy, podle kterého strukturální pokles vyžaduje strukturální politiku. Jednorázový „den hry venku“ je podle ní milý, ale nic nevyřeší. Upozorňuje na bludný kruh: čím méně dětí je venku, tím méně lákavé je jít ven pro ostatní, protože prázdné náměstí ke hře nezve. Jako vzor uvádí Wales, kde od roku 2002 platí národní politika hry a obce mají zákonnou povinnost ověřovat, zda mají děti dost prostoru a příležitostí ke hře venku (Play Sufficiency Duty). Obce podle ní dnes na děti myslí až poté, co je rozdělen prostor pro všechno ostatní.

Dánsko: hřiště fungují, ale jen do určitého věku

Dánsko má k dispozici největší studii pohybu dětí, jaká tam kdy vznikla. Do šetření Danmark i Bevægelse (Dánsko v pohybu) se v roce 2025 zapojilo téměř 198 000 lidí včetně zhruba 55 000 dětí ve věku 3 až 14 let. Výsledky shrnula zpráva Børns bevægelse i idræt og leg 2025, na které se podílela Mette Toftager ze Světového institutu pro výzkum hřišť (World Playground Research Institute) při Univerzitě Jižního Dánska.

  • Alespoň sedm hodin pohybu týdně, což odpovídá doporučení Světové zdravotnické organizace, má 47 % dětí. U tří- až pětiletých je to 59 %, u dvanácti- až čtrnáctiletých dosahuje 14 a více hodin týdně jen 9 %.
  • Hra na hřišti patří s míčovými hrami (obojí 60 %) k nejčastějším formám aktivní hry.
  • Místní hřiště považuje za dobrou příležitost k pohybu 74 % dětí.
  • Ze šesti- až jedenáctiletých, kteří mají hřiště poblíž, ho aspoň jednou týdně navštěvuje 44 %. U šesti- až osmiletých je to 48 %, u devíti- až jedenáctiletých 39 %.
  • Dívky si nejčastěji hrají právě na hřišti (62 %), chlapci s míčem (71 %).
  • Aktivní hra s obrazovkou, například s mobilní hrou v rozšířené realitě, je ve všech věkových skupinách na posledním místě.

Z dánských čísel plyne praktický závěr: klasické hřiště je silné pro předškoláky a mladší školáky, s věkem ale ztrácí. Starší děti se přesouvají na hřiště na fotbal, do tělocvičen a na víceúčelová sportoviště.

Tři holčičky jedou na tříkolkách po cestě v zahradě mateřské školy Nejvíc se v Dánsku hýbou předškoláci, s věkem pohybu i hry ubývá. Foto: World Playground Research Institute, zdroj: New report reveals the state of children's play and physical activity in Denmark

Japonsko: z dvou hodin na půl hodiny

Japonská nezisková organizace Playtank z tokijské čtvrti Nerima se v roce 2018 zeptala tří generací, kolik času trávily venku ve všední den, když byly malé. Nejčastější odpověď dnešních dětí byla „0 až 30 minut“ (35 %), u rodičů i prarodičů „2 až 3 hodiny“ (47 %, resp. 44 %). Výsledky zveřejnila Nippon Foundation v rozhovoru s ředitelkou Playtanku Naomi Nakagawou.

Jako hlavní důvod Nakagawa uvádí delší vyučování ve všední dny, doučování a kroužky. K tomu přidává chybějící kamarády v okolí, hry a videa, které se dají hrát doma o samotě, obavy z dopravy a stále teplejší léta, kvůli nimž školy a školky děti v horku ven nepouštějí. Playtank na to odpovídá komunitními dobrodružnými hřišti, kde si děti mohou rozdělat oheň, kopat nebo stavět.

Děti vylévají kbelíky vody do bláta na dobrodružném hřišti Hra s blátem na jednom z tokijských hřišť, která provozuje Playtank. Foto: Playtank, zdroj: ‘Adventure Playgrounds’ as Community Hubs

Česko: času venku zatím neubývá, kamarádů ano

České děti tráví venku zatím zhruba stejně času jako před osmi lety, ale čím dál častěji nemají s kým. Ukazuje to výzkum České děti venku, který v roce 2023 provedl ústav STEM pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation na vzorku 1 508 dětí ve věku 7 až 15 let a jejich rodičů. Navazuje na stejně postavenou studii z roku 2015.

  • Školák strávil ve sledovaných venkovních prostředích v průměru 1 hodinu 33 minut ve všední den a 3 hodiny 22 minut o víkendu. Oproti roku 2015 čas ve všední dny mírně klesl, o víkendu vzrostl.
  • Venku tráví děti čas nejčastěji na zahradě, na ulici a na hřišti. Ulice je oproti roku 2015 méně častá.
  • Sama je venku jen malá část dětí.
  • Chybějící kamarády označilo za podstatnou překážku 39 % rodičů školáků, v roce 2015 to bylo 17 %.
  • Rodiče předškoláků nejčastěji uvádějí obavy o bezpečnost dítěte (51 %).
  • Rodiče starších dětí zmiňovali, že se hřiště v okolí nabídkou vzdalují potřebám jejich dětí. Starší děti střídají dětská hřiště za sportovní a workoutová hřiště nebo skateparky.

Druhý zdroj se týká pohybu obecně. Podle dat mezinárodní studie HBSC, jak je shrnuje projekt Zdravá generace, dosahuje doporučené hodiny pohybu denně jen necelá pětina českých školáků ve věku 11 až 15 let: 22 % chlapců a 15 % dívek. S věkem podíl klesá z 22 % u jedenáctiletých na 14 % u patnáctiletých.

Nárůst „nemá s kým“ z 17 na 39 % je přesně ten bludný kruh, před kterým varuje Kind & Samenleving. Když venku nejsou jiné děti, nejde ven ani to další.

Co si z toho vzít (pro obce a školy)

  • Změřte si to. Vlámská metoda je levná: dvakrát třikrát za rok projít několik ulic a hřišť ve stejný den a hodinu a spočítat děti, jejich věk a pohlaví. Po pár letech má obec vlastní data a nemusí se spoléhat na dojmy.
  • Myslete na síť, ne na jedno hřiště. Děti potřebují místa ke hře blízko domova, bezpečnou cestu k nim a kamarády. Jedno velké hřiště na okraji obce nevyváží ulici, kde hrát nejde. Stejná logika stojí za zklidňováním ulic u škol.
  • Zkontrolujte cedule a provozní řády. Britská Play England dává za symbol problému ceduli se zákazem míčových her. Projděte, jaké zákazy visí na vašich hřištích, sídlištích a v parcích, a nechte jen ty, které mají skutečný důvod.
  • Nezapomínejte na starší děti a dívky. Dánská i česká data ukazují, že klasické hřiště s věkem ztrácí. Dívek je venku od devíti let výrazně méně. Při obnově hřiště se vyplatí zeptat se, co tu bude dělat dvanáctiletá dívka.
  • Otevřete školní pozemky. Školní dvůr a hřiště přístupné i odpoledne a o víkendu jsou nejrychlejší způsob, jak rozšířit prostor ke hře bez nové stavby.
  • Dejte hře místo ve strategii. Waleská povinnost obcí ověřovat dostatek příležitostí ke hře ukazuje, že hra může být součástí plánování stejně jako parkování. Česká obec to může udělat dobrovolně: v programu rozvoje, v zadání územní studie nebo při každé rekonstrukci ulice.

Pokud obec chystá nové hřiště nebo obnovu staršího, dodavatele herních prvků i projektanty najde v katalogu na svethrist.cz/dodavatele.

Zdroje

KomunitaZe světa

Redakce Svět Hřišť, 1. září 2026

Sdílet:

← Zpět na magazín