Hřiště tam, kde by ho nikdo nečekal

Hřiště si většina lidí představí v parku, na sídlišti nebo u školy. Letošní rok ale přinesl několik příkladů, kdy se hra objevila tam, kde ji nikdo nehledal: na nádvoří dětské nemocnice v Canbeře, v monumentální hale muzea ve Washingtonu, v návrhu na vyřazené londýnské autobusy a v táboře pro děti prchající před válkou. Mají jedno společné: děti tráví čas i jinde než na hřištích a čekání, léčení nebo stěhování je pro ně stejně dlouhé jako pro dospělé.

Úvodní foto: Dětské nádvoří nemocnice Canberra Hospital, hřiště roku 2026 podle australského svazu SAPIA. Foto: Bruce's Playgrounds, zdroj: 2026 Industry Awards, SAPIA

Nemocnice: hřiště roku je na nádvoří dětského oddělení

Hřištěm roku 2026 je podle australského profesního svazu Sports and Play Industry Association (SAPIA) dětské nádvoří nemocnice v Canbeře. Svaz sdružuje hlavně firmy, které stavějí sportovní povrchy a hřiště, a do letošního ročníku jeho cen se přihlásilo 128 projektů. Hlavní cenu Playground of the Year (Cena Marka Webera) získalo podle přehledu vítězů hřiště dětského oddělení Canberra Hospital, které postavila firma Bruce's Playgrounds. Stejný projekt vyhrál i kategorii povrchů herních ploch v komerčních zařízeních.

Na fotografii z přihlášky je vidět, jak moc se nemocniční hřiště liší od běžného. Nádvoří je uzavřené budovami, takže je chráněné a zároveň na dohled z oken. Pryžový povrch v několika barvách napodobuje vodu a písčitý břeh, stojí tu dřevěná věž se skluzavkou, safari džíp s nápisem Ranger, figurky zvířat a zavěšená hnízdová sedátka. Dítě, které je týdny v nemocnici, tak může vyjít „na výlet“, aniž by opustilo areál.

Pro nemocniční hřiště platí stejné bezpečnostní nároky jako pro jakékoli jiné, jen s jiným důrazem. Děti na něm mohou mít kanylu nebo sádru, jezdit na vozíku, být po operaci nebo s oslabenou imunitou. Záleží tedy na bezbariérovém přístupu, povrchu bez spár, snadném čištění a na tom, aby se u hřiště dalo pohodlně sedět s rodičem nebo zdravotní sestrou.

Muzeum: dobrodružství ze stavebního materiálu

Národní muzeum stavitelství (National Building Museum) ve Washingtonu letos v létě proměnilo svou Velkou halu v hřiště. Studio Snarkitecture tu podle serveru Dezeen postavilo největší instalaci v historii muzea: devět herních zón na podlaze z recyklovaného materiálu, rozmístěných mezi obřími sloupy haly v novorenesančním stylu.

Uprostřed stojí Kopec (The Hill), stupňovitá plošina z březové překližky se skluzavkami, tunely a místy k sezení. Kolem sloupů se vine bludiště z vlnitých překližkových stěn. Nechybí malá lezecká stěna, pískoviště naplněné přírodním korkem místo písku a houpací sítě zavěšené na červeně natřené ocelové konstrukci, která připomíná lešení. V zóně Adventure Yard si děti hrají s tím, s čím se běžně staví: se dřevem, trubkami a kovem.

Kopec z březové překližky ve Velké hale National Building Museum ve Washingtonu. Foto: Noah Kalina, zdroj: Snarkitecture creates „unexpected" playground in DC's National Building Museum, Dezeen

Materiál není náhoda. Muzeum má za úkol „probouzet zvědavost ke světu, který navrhujeme a stavíme“, a instalace ho plní doslova. „Hřiště přetváří známý zážitek z hřiště v něco nečekaného: v pozvánku pro lidi všech věků, aby znovu objevili radost, tvořivost a úžas z volné hry,“ řekl Dezeenu spoluzakladatel studia Alex Mustonen. Instalace byla otevřená od 3. července do 30. srpna.

Houpací sítě na konstrukci, která připomíná lešení. Foto: Noah Kalina, zdroj: Dezeen

Autobus: hřiště, které přijede k domu

Britskou architektonickou soutěž Davidson Prize letos vyhrál návrh Playdeck týmu RUA Studio. Soutěž se každý rok věnuje tématu domova a letošní zadání znělo, jak dostat hru pro všechny generace do míst, kde lidé bydlí. Vítězný tým podle Dezeenu navrhuje využít londýnské dvoupatrové autobusy New Routemaster, které mají do roku 2030 zmizet z provozu.

Vyřazený autobus by se naplnil multifunkčními bloky a skládačkami, na kterých se dá lézt, dělat hudbu nebo si z nich postavit místo k posezení. Když autobus zaparkuje v sídlišti, lidé bloky rozeberou a postaví si z nich hřiště uvnitř i venku kolem vozu. Autobus pak odjede do další čtvrti. V týmu byli architekti, krajinářští architekti a klinický psycholog. Porota ocenila, že návrh řeší i nerovnoměrné rozložení hřišť po Londýně: kde hřiště chybí, může přijet. Tři finalisté dostali po 5 000 librách na rozpracování návrhu, vítěz navíc 10 000 liber.

Návrh Playdeck: vyřazený londýnský autobus jako putovní hřiště pro sídliště. Vizualizace: RUA Studio, zdroj: Davidson Prize winner proposes reusing buses as mobile playgrounds, Dezeen

Zajímavý je i jeden z dalších finalistů. Navrhl proměnit nevyužité schodiště dvanáctipatrového domu v prostor pro hru. I to je hřiště na nečekaném místě, a navíc takové, které nepotřebuje žádný pozemek.

Uprchlický tábor: hřiště ze dvou dílů

Britská charita Playrise a architektonické studio OMMX navrhly skládací hřiště pro děti v uprchlických táborech a oblastech zasažených katastrofou. Podle Dezeenu vzniklo za rok spolupráce s dětmi uprchlíků z Eritreje, Súdánu a Palestiny. První prototyp míří do tábora Aysaita v Etiopii. Žije tam 10 000 dětí mladších deseti let a není tam jediné hřiště. Další verze dostane centrum pro vysídlené Palestince v Káhiře a súdánská komunita ve Wadi Karkar v Egyptě.

„Jídlo, léky, přístřeší, to všechno je zásadní. Ale už z pozorování vlastních dětí vím, že všechno se děti učí hrou,“ řekl Dezeenu spoluzakladatel Playrise Alexander Meininger. Hřiště má podle něj dětem dát místo trochu oddělené od těžkého každodenního života, kde mohou být zase jen dětmi.

Prototyp stavebnice Playrise: z trámů a prken s řadou otvorů se dá sestavit věž, plošina i hrazdy. Foto: Lewis Ronald, zdroj: Playrise's easy-build playground lets kids be kids even when fleeing war, Dezeen

Stavebnice má jen dva základní díly: trám a prkno s řadou otvorů. Spojují se kovovými spojkami a na stejné otvory se dá připevnit lezecká síť, hrazda, lezecké chyty nebo basketbalový koš. Otvory a spoje jsou navržené tak, aby se v nich nezasekly prsty, a patky se dají ukotvit do pouštního písku i do betonu. Postavit se to dá běžným nářadím, ráčnou a lopatou. Pro tábor v Etiopii zvolili tvrdé africké dřevo iroko. „Dřevo jsme vybrali záměrně, protože kovová hřiště, která se dřív stavěla uprostřed pouště, děti pálila. Nebyl tam žádný stín,“ vysvětlil Hikaru Nissanke z OMMX. Stavebnice proto počítá i se stíněním. Autoři ji chtějí nabízet ve třech velikostech a doufají, že poslouží i mateřským školám a školám v míru, postavená z místního dřeva.

Inspirace pro české obce

Žádný z těchto projektů nepotřeboval park. Stačilo najít místo, kde děti tráví čas, a zeptat se, jak by tam mohly hrát. V české obci se nabízí:

• Nádraží a zastávky. Čekání na vlak nebo autobus je pro dítě nekonečné. Pár herních prvků, balanční kladina nebo hra namalovaná na dlažbě v čekárně či vedle nástupiště udělá z čekání přestávku.
• Úřady, pošty, knihovny. Dětský koutek v přízemí úřadu nebo malá herní plocha před vchodem pomůže rodičům, kteří si jdou vyřídit občanku nebo stavební povolení s dítětem v závěsu.
• Nemocnice a polikliniky. Zahrada dětského oddělení nebo nádvoří polikliniky může mít podobu jako v Canbeře. Zřizovatelem bývá kraj nebo město, které tak může vyjít vstříc rodinám s dlouhodobě nemocnými dětmi.
• Prázdné parcely a proluky. Pozemek, na kterém se roky nic nestaví, může do té doby sloužit jako dočasné hřiště z přírodního materiálu, pár kmenů a stavebnice typu Playrise. Rozhoduje dohoda s vlastníkem a jasně určený provozovatel.
• Hřiště na kolečkách. Autobus Playdeck je zatím jen návrh, ale myšlenka putovního hřiště se dá přenést do menšího měřítka: přívěs nebo dodávka s volným herním materiálem, která objíždí místní části, kde hřiště chybí, nebo jezdí na obecní slavnosti.
• Dvory domů a schodiště. Obec jako vlastník bytových domů může využít vnitroblok nebo nevyužitý společný prostor.

Co si z toho vzít

• Bezpečnost platí všude. Pevně instalované herní prvky musí splňovat ČSN EN 1176 a mít vhodnou dopadovou plochu podle ČSN EN 1177, ať stojí v parku, v nemocnici, nebo v hale muzea. Dočasná instalace není výjimka.
• Vždy musí být jasné, kdo hřiště provozuje. Kdo ho kontroluje, uklízí a opravuje. U hřiště v nemocnici, na nádraží nebo na cizím pozemku to bývá nejsložitější část přípravy.
• Dočasné stavby proberte předem se stavebním úřadem. Zjistěte, jestli instalace potřebuje povolení, nebo jen ohlášení, a jak dlouho smí stát.
• Materiál podle místa. Dřevo místo kovu na slunci, korek místo písku v interiéru, povrch bez spár tam, kde se často čistí.
• Ptejte se dětí. Playrise hřiště navrhlo s dětmi uprchlíků, Playdeck s psychologem. Nejlepší místa pro hru často znají děti, které tam tráví čas.

Dodavatele herních prvků, mobilních hřišť i atypických realizací najdete v katalogu na svethrist.cz/dodavatele.

Zdroje

• 2026 Industry Awards — Sports and Play Industry Association (SAPIA), 2026
• IA2026 Presentation Winners (PDF) — SAPIA, srpen 2026
• Snarkitecture creates „unexpected" playground in DC's National Building Museum — Dezeen, 8. 7. 2026
• Davidson Prize winner proposes reusing buses as mobile playgrounds — Dezeen, 2. 7. 2026
• Playrise's easy-build playground lets kids be kids even when fleeing war — Dezeen, 31. 3. 2026