Stavba hřišť

Hřiště v horkém létě: stín, voda a povrchy, které nepálí

Redakce Svět Hřišť, 22. září 2026

Sdílet:

Na tmavé pryži se na slunci naměřilo přes 80 °C, na plastové skluzavce přes 70 °C. Jak navrhnout hřiště, které v létě nepálí, ochladí okolí a po bouřce zadrží vodu.

Hřiště v horkém létě: stín, voda a povrchy, které nepálí

Hřiště na slunci se v parném dni může stát nepoužitelným, a dokonce nebezpečným. Měření z Arizony a Sydney ukazují, že tmavé pryžové povrchy a plastové prvky se zahřejí nad hranici, kdy dětská kůže dostane popáleninu. Dobrá zpráva: stín, světlejší materiály a voda teplotu spolehlivě srazí. Hřiště navíc může po přívalovém dešti zadržet vodu pro celou čtvrť. Česko má od září 2026 nový akční plán adaptace na změnu klimatu a obce mohou na zadržování vody čerpat dotace.

Úvodní foto: Povrch z kompozitního „plastového dřeva“ na tchajwanském hřišti: 60,1 °C. Foto: PPFCC (特公盟), zdroj: 遊戲場安全：開玩前5大確認重點

Jak horké umí být hřiště

Nejznámější měření teploty na hřišti pochází z Gilbertu na předměstí Phoenixu. Tým Jennifer Vanos (Texas Tech University) s kolegy z Arizona State University ho publikoval v roce 2016 v časopise Landscape and Urban Planning (ScienceDaily). Při teplotě vzduchu 41,6 °C měl zeleno-černý pryžový povrch na poledním slunci 87,2 °C. Ve stínu stromu byl na 42,2 °C, pod stínicí plachtou na 46,7 °C. Zelená plastová skluzavka měla na slunci 71,7 °C, ve stínu stromu 43,9 °C. Autoři připomínají, jak rychle plast pálí: popálení způsobí minuta při 60 °C, pět sekund při 74 °C a tři sekundy při 77 °C.

Novější studie Sebastiana Pfautsche a kolegů z Western Sydney University (Building and Environment, 2022) měřila na deseti hřištích v Sydney. Povrchy na slunci byly často nad prahem popálení. Nejteplejší podlahou byla černá a tmavá litá pryž a umělá tráva, obojí s maximy přes 80 °C. Nejteplejším prvkem byl modrý pryžový delfín s 91,8 °C. Ve stínu povrchy prahu popálení nedosáhly nikdy. Závěr studie je praktický: správně zvolený materiál a jeho barva spolu se stínem riziko popálení odstraní.

Česká měření teploty povrchů na hřištích se nám dohledat nepodařilo. Tchajwanská iniciativa PPFCC ale ve svém kontrolním seznamu před hrou řadí horké povrchy mezi pět hlavních rizik a za nejhorší označuje kov, plast, kompozity a nezastíněná pískoviště.

Stín: stromy fungují lépe než plachty

Strom je nejúčinnější stínění, protože vedle stínu ochlazuje okolí i odparem. V arizonském měření byla pryž pod stromem o 4,5 °C chladnější než pod plachtou. Německý časopis Garten + Landschaft v přehledu o přírodních hřištích (23. 6. 2026) řadí nedostatek stínu mezi nejčastější chyby návrhu a stromům dává přednost před umělými konstrukcemi. Stromy mají jednu nevýhodu: potřebují roky. Nové hřiště proto často kombinuje obojí. Plachta chrání od prvního léta, stromy postupně převezmou její roli.

Pro návrh vyplývá několik pravidel:

  • Stínit hlavně tam, kde se sedí a sahá. Pískoviště, skluzavky, houpačky, lavičky pro rodiče.
  • Skluzná plocha nemá být v poledne na přímém slunci. Pomůže stín nebo orientace skluzavky mimo jih.
  • Kov a tmavé plasty nenechávat na jižní straně bez stínu. Na madlech a sedácích záleží víc než na barvě střechy.
  • Tmavou litou pryž a umělou trávu používat jen tam, kde jsou nutné. Kde to výška pádu dovolí, je lepší kůra, štěpka, písek nebo trávník.

Dětské hřiště pod světlými stínicími plachtami v pařížském školním dvoře Stínicí plachty nad dvorem školy v rue de Thionville (19. obvod Paříže), jednou z pařížských „cours Oasis“. Foto: Joséphine Brueder / Ville de Paris, zdroj: Les cours oasis

Voda na hřišti: spotřeba je menší, než se zdá

Vodní prvky chladí přímo i odparem, a proto patří k adaptaci na horko. Proti nim se v suchých letech ozývá argument, že plýtvají vodou. Krajinářka Katrin Korth ho v časopise Playground@Landscape (5/2022) vyvrací čísly. Průměrný Němec spotřebuje 127 litrů denně, tedy 46 m³ ročně. Ruční pumpa na hřišti spotřebuje za rok 50 až 200 m³, větší vodní hřiště 100 až 2 000 m³. V Německu je přitom asi 2,2 milionu soukromých bazénů, každý s odhadovanou spotřebou 30 až 200 m³ ročně. Rozdíl je v tom, komu voda slouží: veřejná pumpa všem dětem, bazén jen těm, kdo si ho mohou dovolit. Korth zdůrazňuje, že děti a staří lidé patří k nejzranitelnějším skupinám při vedrech.

Z jejích doporučení pro návrh:

  • Děti mají vodu řídit samy (nožní pumpa, Archimédův šroub, stavidla). Baví je to víc než automatické trysky.
  • Bezpečnost: výška pádu u vodních prvků nejvýš 60 cm, hloubka nádrží pod 40 cm (výjimečně 60 cm), protiskluzové povrchy.
  • Hygiena: přívod v kvalitě pitné vody, v nádržích a žlabech kvalita vody ke koupání. To znamená důslednou údržbu.
  • Odtok využít k zalévání zeleně nebo pro další vodní prvek.

V Česku se pro nádrže, ve kterých se děti brouzdají, hodí znát vyhlášku č. 238/2011 Sb.. Brouzdaliště definuje jako nádrž s hloubkou vody nejvýš 40 cm a stanovuje pro ni například výměnu celého objemu vody alespoň jednou za hodinu u recirkulace a vypouštění a dezinfekci nejméně jednou týdně (bez recirkulace denně). Pumpa s žlábkem, kde voda odtéká, je provozně mnohem jednodušší. I tak je dobré ji projednat s krajskou hygienickou stanicí a do provozního řádu napsat, jak se zajistí, aby děti vodu nepily, pokud není pitná.

Hřiště, které po bouřce zadrží vodu

Hřiště může fungovat i jako retenční nádrž. Ukazuje to hřiště v nové čtvrti Marienhöfe v Drážďanech, které popsal měsíčník Stadt + Grün (5/2025). Plocha 2 350 m² je vymodelovaná do mírné mísy a pod ní leží vsakovací rigol dlouhý 40 m a široký asi 10 m. Při přívalovém dešti, jaký přichází jednou za 30 let, pojme hřiště zhruba 720 m³ vody z celé čtvrti. Voda na povrchu vystoupá nejvýš na 50 cm a zhruba za 90 minut se vsákne. Hřiště otevřené v roce 2024 zaplatil developer čtvrti. O zařízení se podle Zentrum KlimaAnpassung na základě smlouvy s městem stará městská kanalizační společnost.

Návrh s občasným zaplavením počítá i v detailech. Prvky jsou z nerezové oceli a místo dřevní štěpky je pod nimi kačírek, který se po odtoku vody snadno vyčistí. Na ploše roste 15 stromů, 235 velkých keřů a 3 180 trvalek.

Travnaté hřiště s brankami v Drážďanech, které slouží jako retenční plocha Hřiště Marienhöfe v Drážďanech: travnatá plocha s brankami je zároveň mísou, která při přívalovém dešti zadrží až 720 m³ vody. Foto: Landeshauptstadt Dresden, Amt für Stadtgrün und Abfallwirtschaft, zdroj: Stadt + Grün

Lezecká sestava v kačírku a lavičky na hřišti Marienhöfe v Drážďanech Lezecká sestava na hřišti Marienhöfe stojí v kačírku místo štěpky, aby se plocha po zaplavení dala snadno vyčistit. Foto: Landeshauptstadt Dresden, Amt für Stadtgrün und Abfallwirtschaft, zdroj: Stadt + Grün

Paříž: školní dvory jako ostrovy chladu

Paříž od roku 2017 předělává asfaltové školní dvory na „cours Oasis“: zelené, stinné a propustné dvory, které se o sobotách a v době vedra otevírají i veřejnosti. Podle města jich k lednu 2025 vzniklo 203, k tomu pět oáz u jeslí. Klimatický plán počítá se 360 dvory do roku 2030. V rozpočtu na rok 2026 má program 7 milionů eur. Metoda stojí mimo jiné na čtyřech věcech: víc zeleně, propustné povrchy z přírodních materiálů, voda (fontánky, prvky pro hru) a stín ze stromů a plachet. Provoz otevřených dvorů ale není levný. Evropská platforma Climate-ADAPT upozorňuje, že dozor a údržba otevřených dvorů patří k největším průběžným nákladům.

Český kontext: strategie, akční plán a dotace

Adaptace na horko a sucho je v Česku oficiální politikou. Vláda v roce 2021 schválila aktualizovanou Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR na roky 2021–2030. Dne 21. září 2026 schválila Národní akční plán adaptace na období 2026–2030 s 95 opatřeními. Pro města výslovně uvádí zelené střechy, propustné povrchy a retenční a vsakovací nádrže, které udrží déšť na místě a ve vedrech ochlazují okolí. Obcím slibuje metodickou pomoc a přístup k financování.

Na zadržování vody lze čerpat i teď. Výzva č. 105 Operačního programu Životní prostředí má 200 milionů korun, přihlášky přijímá od 17. června do 17. prosince 2026 a hradí až 85 % způsobilých výdajů. Žádat mohou obce, kraje, školy, neziskovky a obecní firmy. Podporuje vsakování, retenci a akumulaci srážkové vody, propustné povrchy a propojené systémy modrozelené infrastruktury. Samotné herní prvky z ní hradit nepůjde. Rekonstrukci hřiště ale lze navrhnout tak, aby jeho vsakovací a retenční část podmínky výzvy splnila. Podmínky si ověřte v textu výzvy na opzp.cz.

Co si z toho vzít (pro obce, školy a projektanty)

  • Při rekonstrukci hřiště změřte teploty. Levný bezkontaktní teploměr v červencovém poledni ukáže, kde je problém.
  • Nejdřív stín, pak prvky. Zachovejte vzrostlé stromy. Nové vysaďte tak, aby za deset let stínily pískoviště a lavičky. Do té doby použijte plachty.
  • Materiál vybírejte i podle teploty. Tmavou litou pryž a umělou trávu dávejte jen tam, kde jsou opravdu potřeba. Kovové skluzavky nenechávejte na jižním slunci.
  • Voda nemusí znamenat bazén. Ruční pumpa se žlábky a pískem spotřebuje málo vody, provozuje se snadno a děti ji milují.
  • Využijte déšť. Terén hřiště může být mírná mísa se vsakováním. Retenční část pak může splnit podmínky dotace na hospodaření se srážkovou vodou.
  • V zadávací dokumentaci požadujte údaje o materiálech a barvách povrchů a výkres stínění v různých denních hodinách.
  • Přehled veřejných zakázek na hřiště a dodavatele najdete na svethrist.cz/verejne-zakazky.

Zdroje

Stavba hřišťZe světaDesign

Redakce Svět Hřišť, 22. září 2026

Sdílet:

← Zpět na magazín