Komunita

Paříž zklidnila 300 ulic u škol a dvory otevřela veřejnosti

Redakce Svět Hřišť, 18. září 2026

Sdílet:

Paříž za šest let proměnila 300 ulic před školami a přes 200 školních dvorů. Co z toho mohou převzít česká města, která mají zatím 30 školních ulic.

Paříž zklidnila 300 ulic u škol a dvory otevřela veřejnosti

Paříž v letech 2020 až 2026 předělala zhruba 300 ulic kolem škol, z toho asi sto trvale, a od roku 2017 proměnila přes dvě stě asfaltových školních dvorů na zelené „oázy“, z nichž některé jsou o víkendu otevřené všem. Ulice a dvůr tu fungují jako jeden prostor pro děti. Pro česká města je pařížský postup cenný hlavně tím, jak je popsaný krok za krokem: od provizorních zábran po jednotný vzor, který schválily i památkáři.

Úvodní foto: Trvale upravená školní ulice v Paříži: povrch v jedné úrovni, světlá dlažba a zeleň tam, kde to dovolí sítě pod zemí. Foto: Priscilla Benedetti / Ville de Paris, zdroj: How Paris transformed 300 School Streets, Cities4Children

Z nouzového opatření městský program

Pařížské školní ulice začaly jako improvizace. Na jaře 2020, v první vlně covidu, se rodiče s dětmi před školami na úzkých chodnících nedokázali vyhnout jeden druhému. Město proto téměř přes noc uzavřelo autům zhruba 50 ulic před školami. Použilo, co mělo po ruce: betonové bloky, květináče a zábrany. Podle rozhovoru s Priscillou Benedetti z pařížského magistrátu, který v červenci 2026 zveřejnila platforma Cities4Children organizace Save the Children, se ulice rázem zklidnily, vzduch byl čistší a rodiny se u škol začaly zastavovat a povídat si.

Zároveň už běžel program úprav veřejného prostoru po čtvrtích. Měl zastavit odliv rodin s malými dětmi na předměstí. „Jakmile mají mladé páry ve městě děti, většinou odejdou. Stěhují se na předměstí za lepším veřejným prostorem pro děti,“ popsala Benedetti. Po komunálních volbách v roce 2020 se z úprav čtvrtí stala politická priorita s rozpočtem pět milionů eur na každou čtvrť. Klíčová věta celého programu podle ní zní: „V husté zástavbě je veřejným prostorem pro děti hlavně cesta mezi domovem a školou.“

Jak vybrat ulici a nezpůsobit zácpu jinde

Město nevybíralo ulice nahodile. Pro každou čtvrť sepsalo všechna místa, kde se scházejí děti a mladí: školy od mateřských po vysoké, parky a hřiště, knihovny, hudební a taneční školy. Ulice kolem nich dostaly přednost. Dopravní inženýři pak prověřili, kam se provoz přesune, a když hrozila zácpa jinde, upravili širší dopravní plán.

Kde uzavřít ulici nešlo, protože tudy jezdí autobus nebo vede cesta k nemocnici, město někdy přesunulo vchod do školy do klidnější boční ulice. Obyvatelům, kteří přišli o parkování, nabídlo zvýhodněná místa v podzemních garážích.

Nové uzavírky začínaly jako dočasné, s přenosnými brankami, značením a cedulemi, a zhruba šest měsíců se sledovalo, jak fungují. Policie požadovala, aby se zábrana dala v případě zásahu okamžitě otevřít, a tak město zvolilo lehké branky, které ráno zavřou rodiče nebo zaměstnanci školy. Zkušební doba odhalila i drobnosti. „Když jsme dali branku do jedné přímky, cyklisté se řítili po chodníku podél školy, a to bylo nebezpečné,“ vzpomíná Benedetti. Řešením bylo branky posunout proti sobě, takže kola i motorky musí zpomalit. Téměř všude dočasná úprava obstála a obyvatelé sami žádali trvalou.

Jeden vzor pro celé město

Trvalé úpravy musí v Paříži schválit památkáři (Architectes des Bâtiments de France). Po dlouhém vyjednávání prošel jeden vzorový návrh s danými materiály, barvami a uspořádáním, který pak město opakovalo všude. „Chtěli jsme projekt, který bude všude stejný, v chudé i bohaté čtvrti, a který lidé poznají,“ říká Benedetti. Jednotný vzor zároveň zrychlil schvalování dalších ulic.

Vzor stojí na několika jednoduchých pravidlech:

  • Jedna úroveň od fasády k fasádě. Žádné obrubníky, takže ulice je bezbariérová pro vozíčkáře i kočárky a na první pohled je jasné, že auta tu nemají přednost.
  • Světlý povrch místo asfaltu. Památkáři schválili světle béžovou dlažbu, která se v létě tolik nerozpálí.
  • Stromy jen tam, kde to dovolí sítě. Pod pařížskými ulicemi vedou plyn, kabely i metro. Město zmapovalo sítě pod každou ulicí a stromy sázelo jen tam, kde kořeny nic nepoškodí. Jinde přibyla nižší zeleň, chráněná kovovými obrubami proti vodě i odpadkům.
  • Nábytek v dětské velikosti a pítka. Malé lavičky a pítka, aby děti mohly zůstat venku a nemusely si kupovat vodu.
  • Hra na zemi. Barvy, hry a značení vybíraly děti: skákací panák, sluneční soustava.

Děti procházejí po světlé školní ulici v Paříži, na dlažbě je namalovaná sluneční soustava Školní ulice jako místo hry i výuky: planety namalované na dlažbě před školou. Foto: Priscilla Benedetti / Ville de Paris, zdroj: How Paris transformed 300 School Streets, Cities4Children

Rodiče na veřejném projednání

Participace v Paříži zpočátku narazila na známý problém. Na veřejná setkání svolaná letáky chodili hlavně odpůrci a starší lidé, kteří mají čas. Město proto začalo zvát zaneprázdněné rodiče přímo přes školy. Když za bezpečnost dětí promluvili rodiče, změnila se podle Benedetti atmosféra celé debaty a politici i úředníci se mohli pohnout dál. „Nakonec teď chce školní ulici každý, každá politická strana.“

K přijetí pomohly i akce přímo na ulici: malování, sázení, školní jarmarky. Město také nechalo dnešní děti nafotit tytéž záběry, jaké zachycují staré snímky pařížských dětí hrajících si na ulici.

Srovnání staré černobílé fotografie a současného snímku dětí, které dělají stojky na pařížské ulici Kampaň pro školní ulice: dnešní děti znovu nafotily staré záběry dětí hrajících si na pařížských ulicích. Foto: Priscilla Benedetti / Ville de Paris, zdroj: How Paris transformed 300 School Streets, Cities4Children

Účinek se dá i změřit. Studie deseti pařížských školních ulic zaznamenala po zákazu aut pokles koncentrace oxidu dusičitého zhruba o 30 %, jak uvádí Child in the City (10. 7. 2026). Místní obchody a kavárny hlásí víc zákazníků.

Že to nejde samo, ukazuje Kanada. Kanadská organizace 8 80 Cities popisuje, že město Mississauga zavedlo v září 2025 školní ulici na celý školní rok. Data ukazovala víc dětí, které chodí do školy pěšky, a méně nebezpečných situací, přesto ji město pod tlakem části rodičů a obyvatel zrušilo. U další školy už proto začalo měsíční zkouškou.

Cours Oasis: dvůr jako ostrov chladu pro celou čtvrť

Druhou polovinou pařížského přístupu jsou školní dvory. Školní a gymnaziální dvory mají v Paříži podle města přes 70 hektarů, jsou rovnoměrně rozložené po celém území, byly převážně vyasfaltované a o víkendu zavřené. Přispívaly tak k městskému tepelnému ostrovu, zatímco Paříži chybějí chladná místa přístupná všem. Program Cours Oasis vzešel ze strategie odolnosti, kterou pařížská rada přijala v září 2017. Do ledna 2025 vzniklo 203 oázových dvorů a pět jeslí, klimatický plán počítá do roku 2030 s 360 dvory. Na začátku školního roku 2026 jich bylo podle serveru La Clé publique přes 200 a letos přibylo 35.

Dítě zalévá s dospělým rostliny na zeleném školním dvoře v Paříži Oázový dvůr školy v ulici Emeriau v 15. obvodu Paříže. Foto: Guillaume Bontemps / Ville de Paris, zdroj: Les cours oasis, Ville de Paris

Oázové dvory se navrhují společně s žáky a učiteli. Asfalt střídá pokud možno rostlá půda a propustné povrchy, přibývají stromy, zelené zdi, záhony, sady a zelené chýše. Voda z deště stéká do zeleně, přibývají pítka a plachty proti slunci. Herní prvky vycházejí z přání dětí: sedací stupně, lezecké stěny a ferraty, chýše, smyslové chodníky. Město výslovně řeší i to, aby se o prostor lépe dělili malí s velkými a dívky s chlapci, a proto pečlivě volí, kde bude sportovní hřiště. Materiál se podle možností bere z blízka nebo z recyklace a na části prací se podílejí děti i dospělí ze školy.

Proměněné dvory slouží i mimo vyučování. Část z nich se od léta 2022 otevírá širší veřejnosti a některé mají v horkých dnech sloužit jako útočiště pro zranitelné obyvatele. Ve školním roce 2026/27 je o sobotách otevřeno 37 školních dvorů, od 10 do 19 hodin a zdarma. Na každém místě je správce, děti do 12 let musí přijít s dospělým. Od 3. října 2026 se k nim přidá 32 jeslí, které rodinám s dětmi do šesti let otevřou své prostory v sobotu dopoledne.

Dítě na koloběžce na cestě mezi vysokou zelení a stromy na oázovém dvoře pařížské školy Oázový dvůr školy Maurice d'Ocagne ve 14. obvodu. Foto: Joséphine Brueder / Ville de Paris, zdroj: Les cours oasis, Ville de Paris

Česko: školních ulic je třicet a přibývají

Česká města pařížský model znají a první kroky už udělala. Praha vyzkoušela školní ulice v září 2020 u dvou škol v Praze 20, ZŠ Stoliňská a FZŠ Chodovická. U ZŠ Stoliňská se pro zachování podle spolku AutoMat vyslovilo 79 % z 205 dotázaných a úprava zůstala natrvalo. Praha 7 zavedla od 4. září 2023 ranní zákaz vjezdu u několika škol a školek na Letné, obvykle od 7 do 8 hodin, s objízdnými trasami a místy, kde mohou rodiče děti vysadit.

Na jaře 2026 bylo v Česku podle Deníku veřejné správy 30 školních ulic. Nejvíc v Praze, dále v Ostravě, Brně, Mladé Boleslavi, Žďáru nad Sázavou, Hradci Králové a Dobříši. Žďár nad Sázavou se stal prvním českým městem se školní ulicí u všech svých základních škol. Za řadou projektů stojí organizace Pěšky městem. „Až osmdesát procent rodičů, a to i těch, kteří byli zpočátku skeptičtí, se vyslovuje pro zachování,“ uvádí Blanka Klimešová z Pěšky městem. Od září 2026 mají v Praze přibýt další, mimo jiné u ZŠ Hovorčovická, ZŠ Perunova a ZŠ Mráčkova.

České školní ulice jsou zatím skromnější než pařížské. Ulice se uzavře dopravní značkou a mobilní zábranou na půl hodiny až dvě hodiny denně, mimo tuto dobu je normálně průjezdná. Dočasnou úpravu lze podle AutoMatu připravit za několik týdnů, trvalá trvá nejméně dva měsíce včetně připomínkového řízení. Úpravu stanovuje příslušný silniční správní úřad na základě dopravně inženýrské dokumentace.

Otevřená školní hřiště Česko také zná, ale obvykle jde o sportoviště, ne o proměněný dvůr. Například ZŠ U Obory v Praze 22 zpřístupnila od dubna 2024 své sportovní hřiště veřejnosti zdarma ve všední dny večer a o víkendech odpoledne, v zimě je zavřené. Pařížský krok navíc je v tom, že dvůr navrhne jako zelený prostor pro všechny věkové skupiny a otevření rovnou počítá s dozorem.

Co si z toho vzít

Pro obce a městské části

  • Začněte zkouškou. Týden v rámci výzvy Pěšky do školy nebo půlroční provizorium s brankami a květináči ukáže, co funguje, a dá lidem čas si zvyknout.
  • Zvěte na projednání rodiče přes školu, ne jen letákem. Jinak přijdou hlavně ti, kdo jsou proti.
  • Než ulici zavřete, spočítejte, kam se přesune provoz, a mějte odpověď pro zásobování a parkování.
  • Při trvalé úpravě myslete na teplo: světlý povrch, stín, pítko, a hlavně aby se ulice dala využít i ke hře, nejen k průchodu.
  • Jednotný vzor pro všechny školy v obci zrychlí přípravu dalších ulic a zajistí, že čtvrti nebudou mít různou kvalitu.

Pro školy a zřizovatele

  • Při obnově školního dvora počítejte rovnou s tím, že se může otevřít veřejnosti. Rozhoduje hlavně dozor, provozní řád a to, jak se dvůr oddělí od budovy.
  • Hřiště, které slouží i veřejnosti, musí mít stejně jako každé jiné pravidelné kontroly podle ČSN EN 1176 a jasně určeného provozovatele.
  • Zelený dvůr, který v létě chladí, je argument i pro dotace na adaptaci na změnu klimatu.

Dodavatele herních prvků, mobiliáře a úprav školních zahrad najdete v katalogu na svethrist.cz/dodavatele.

Zdroje

KomunitaZe světaŠkoly

Redakce Svět Hřišť, 18. září 2026

Sdílet:

← Zpět na magazín